IMG_8805

NÁRODNÍ PAMÁTNÍK ODPOSLECHU

Vznikal tři roky: každý rok byla dokončena jedna socha. První z nich, Bretschneiderovo ucho, vznikla v roce 2005. A jak řekl autor: „Do toho ucha musí něco promlouvat a ústa se nabízela jako logické pokračování.Ústa pravdy tedy spatřila světlo světa v roce 2006.  O rok později přibyly Zlatý voči. Jedinou odměnou za práci byla pro sochaře i jeho žáky flaška alkoholu.

 

IMG_8990

ZLATÝ VOČI

Oči vytesané do žuly jsou inspirovány tradičním symbolem božího oka. V bulvách mají zlatě vyvedené nápisy Enter, Home a Exit. Zlatý voči vidí všechno. Stejně jako dříve tajní agenti. Častou praktikou bylo šmejdění v bytech. Agenti se snažili získat otisk klíče od majitele. Pokud to nešlo po dobrém, muselo to jít jinak. Třeba takovou planžetou se dveře otvírají (skoro) samy! Špehování probíhalo často z úplně nenápadných tzv. konspiračních bytů. Z nich bylo možné nerušeně sledovat, fotit a natáčet. To můžete vy v Národním památníku odposlechu dělat zrovna tak nerušeně taky. A bez výčitek svědomí.

IMG_8865

ÚSTA PRAVDY

Podle legendy slouží Ústa jako detektor lži. Do Úst můžete sáhnout a najdete v nich kamennou otočnou kouli s nápisy z počítačové klávesnice, například DELETE. Ale pozor! Když nastavíte špatnou klávesu, Ústa se zavřou a vaši ruku uvězní. Nebo to se alespoň o Ústech pravdy říká. Nejtradičnější metodou tajných služeb byla cenzura pošty, která se skrývala pod názvem „prověrka korespondence”. Obvykle ji prováděli vedoucí pošt. V roce 1968 došlo k lehkému uvolnění těchto prověrek. Pracovníci se obávali veřejného odhalení a skandalizace, a proto přestávali být v zajišťování prověrek ochotní. Bohužel se s okupací všechno opět vrátilo do starých kolejí.

IMG_8933

BRETSCHNEIDEROVO UCHO

Bretschneider, který dal reliéfu jméno, je postava z knížky Dobrý voják Švejk. Tu napsal Jaroslav Hašek z velké části právě v Lipnici nad Sázavou. Tajný policista Bretscheider v hospodě U Palivce odposlouchával hovory hostů a pak donášel na policejní stanici. Víte, že patronem celého památníku je Haškův vnuk Richard Hašek? Tak teď už ano! StB měla stejně jako Bretschneider uši všude. Nikdo nemohl vědět, jestli někde v domácnosti nemá ukryté odposlouchávací zařízení nebo jeho telefonát neposlouchá někdo třetí. Obvykle ani sám agent netušil, že vlastně někam instaluje odposlech. Tato nedůvěra a neustálý strach z vlastních lidí byla pro komunismus typická.