Přístup k informacím

13. září 1968 schválilo Národní shromáždění tři zákony, které razantně popřely předchozí vývoj během pražského jara. Jolana Humpálová ze Seznam Zpráv nám pomohla cenzurní zákon a jeho dopady přiblížit. Přečtěte si víc!

Sdělovací prostředky měly za úkol přispívat k budování socialismu a šíření ideologie. Média byla kontrolována, hlásnou troubou komunismu bylo Rudé právo. I tam se ale podařilo v říjnu 89 propašovat narozeninové přání pro Václava Havla alias Ferdinanda Vaňka. Mnozí autoři nemohli vydávat a využívali pomoci tzv. pokrývačů. Mezi ně patřil i Jan Halada, který nám tuhle dobu přiblížil. Přečtěte si víc!

Svou Reportáž psanou na oprátce propašoval Fučík na 167 motácích za pomoci dozorců z nacistického vězení, ze kterého se on už nedostal. Režim ho pak využil k šíření své ideologie a vybudoval mu kult osobnosti. O Fučíkově kultu i Reportáži psané na oprátce zjistíte díky spoluautorce výstavy Markétě Kabůrkové ještě víc informací tady.

Koho jiného se zeptat na neoficiálně vydávanou literaturu než samizdatového autora? S Jáchymem Topolem jsme se podívali na zoubek neoficiálním proudům literatury a tomu, jak se samizdat šířil. Přečtěte si víc.

Ze života veverek. I to byl jeden z pořadů, který v listopadu 1989 mohli televizní diváci sledovat namísto reportáží ze stotisícových demonstrací. Jak se dostávaly informace o událostech 17. listopadu z Prahy do regionů? Jakou roli v ní sehráli herci a jakou studenti FAMU? O tom jsme se bavili s Filipem Titlbachem z Deníku N. Přečtěte si víc tady.

Devadesátky byly svobodné a divoké.

Měnilo se snad úplně všechno a média nebyla výjimkou. Československý rozhlas i televize ztratily svůj monopol a se soukromými stanicemi se roztrhl pytel. Kdo vysílal nelegálně? Kdy vznikl první časopis – Respekt? O tom všem jsme se bavili s jeho nejmladší reportérkou Klárou Zajíčkovou. Přečtěte si víc.

Československo s televizním vysíláním koketovalo už před válkou, ta ale jeho snahy až do roku 1953 pozastavila. I tak ale patříme mezi první dvacítku světových zemí, kde televize začala fungovat. Jakými změnami Česká televize za bezmála 70 let existence prošla a kdo se jako úplně první objevil na obrazovce nám pomohla objasnit reportérka ČT Linda Bartošová. Zjistěte víc!

Československo patřilo k prvním zemím v Evropě, které začaly s rozhlasovým vysíláním. Bezmála stoletá historie Rozhlasu je plná zvratů. Filip Černý nyní vysílá na Radiu Wave, což je stanice ČRo určená pro mladé. Pomohl nám historii Českého rozhlasu přiblížit. Podívejte se na to!

V České republice máme tzv. duální systém médií, tedy média veřejné služby a média soukromá. S Pavlem Tomáškem, šéfredaktorem Deníku N se podívejte na zoubek tomu, jak jsou jednotlivé typy médií financované. Podíváme se i na to, proč je důležité vědět komu patří média a s nimi i informace v nich.

Přečtěte si víc.

S prvním internetovým připojením v Československu byste menší obrázek stahovali půl hodiny. Dnes už je internet úplně jiný. Rychlý, plný informací i dezinformací a takřka nekonečný. V jeho hlubinách se skrývá mnohé a je snadné se v tom moři informací utopit. To se vám ale nestane, když příspěvkem proplujete s Jiřím Rýdlem z Demagoga!

„Republice více práce, to je naše agitace!“ hlásal předvolební plakát KSČ v roce 1946. A pak dlouhá léta nikdo jiný předvolební kampaň nedělal… Zejména před volbami se na nás ale valí různá hesla, sliby a informace různých kandidátů. A co si budeme povídat, dezinformací mezi nimi můžeme najít víc než dost. S Lukášem Fritscherem si připomeňte: Díky, že můžem volit!

a jeho vývoj od socíku po současnost

Jolana Humpálová

Cenzurní zákon

Jan Halada

Média v totalitě

Markéta Kabůrková

Julius Fučík

Jáchym Topol

Samizdatová literatura

Filip Titlbach

Sametová revoluce

Klára Zajíčková

Divoký devadesátky

Linda Bartošová

Česká televize

Filip Černý

Český Rozhlas

Pavel Tomášek

Média v současnosti

Jiří Rýdl

Internet a dezinformace

Lukáš Fritscher

Volby a volební kampaně