Volby nejsou samozřejmost! #dikyzemuzem

Svobodné volby – jeden z hlavních požadavků sametové revoluce. Možnost rozhodovat svobodně o tom, jakým směrem se bude náš stát a společnost vyvíjet a kdo o tom bude rozhodovat. Dnes už to možná nám, mladším ročníkům, připadá jako samozřejmost. Po několik dekád tomu tak ale u nás nebylo a ve velké části světa tomu tak dokonce není dodnes. Važme si proto svobody, kterou máme. A buďme vděční těm, kteří se o ni zasadili. Jak nejlépe můžeme tento vděk vyjádřit? Využijte této výsady a tento pátek a sobotu jděte k volbám.

Po volbách v letech 1948-1989, kdy měli voliči na výběr pouze z jedné kandidátky, byl požadavek „Svobodné volby!“ zcela logický. Poprvé po pádu komunismu mohli lidé bez obav volit v červnu roku 1990. Po letech nesvobody si většina občanů uvědomovala důležitost hlasování. Výsledkem byla rekordní účast – k volbám přišlo 96,8 procenta voličů.

S postupem času ale začal zájem o volby (včetně těch do Poslanecké sněmovny) upadat. V roce 1992 sice volební účast ještě překračovala 80 procent, v roce 1998 už ale přišlo k urnám 74 procent voličů a o čtyři roky později jen 58 procent. V dalších letech byl zaznamenán jen mírný vzestup účasti, nicméně k posledním volbám do Sněmovny v roce 2013 přišlo 59,48 procenta voličů.  

Podle zářijového volebního modelu k nadcházejícím volbám nechce jít 34 procent voličů, 20 procent váhá. Průzkumy z léta také ukazují, že se častěji chtějí voleb účastnit voliči starší 65 let. Naopak nejméně volby zajímají lidi ve věku 18-29 let. Přestože zájem stoupá aspoň mezi vysokoškoláky.

Kdo jsou vůbec ti “nevoliči”? Podle profesora Jána Milošoviče můžeme ty, kteří se voleb neúčastní, rozdělit do čtyř skupin:

  1. lidé, kteří volit chtěli, ale nevyšlo jim to
  2. lidé s nezájmem o politiku,
  3. lidé, kteří volbu raději přenechají ostatním a 
  4. lidé, kteří nevěří, že volby něco změní.

Co jim vzkázat?

  1. Pokud můžete ten výlet odložit, udělejte to. Pokud ne, volte v zahraničí. Anebo poslední záchrana – přemluvte někoho, kdo k volbám jít nechce, ať tam hodí hlas za vás. Věřte nebo ne, ale funguje to. 
  2. Nemusíte sledovat každou politickou debatu, aby se vás politika týkala. Dejte tomu alespoň hodinku, zkuste si třeba volební kalkulačku, nebo si vyberte podle jednoho tématu, které vás zajímá. Něco vás snad zajímá, ne?
  3. To vám opravdu nevadí, že o vás rozhodují jiní? Mějte tu odvahu a rozhodněte se sami. Je to to nejmenší, co můžete udělat.
  4. Vraťte se, prosím, do školy.

Zřejmě jste také už zahlédli videa z kampaně Festivalu Svobody, jehož jsme i letos hrdou součástí. Nese název JDU VOLIT a jejím hlavním heslem je “Nevolíš, zaplatíš!”. Její poselství je jasné – nenechme o sobě rozhodovat druhé. Využijme jedné ze svobod, o kterou musely předchozí generace bojovat, a řekněme jim tak #dikyzemuzem.

#nevoliszaplatis #jduvolit #dikyzemuzem