Absolventi Akademie Díky, že můžem2024/2025

Jakub Bárek

Akademie Díky, že můžem pro mě nebyla jen pouhá zkušenost, ale něco, co mě posunulo o kus dál – v tom, jak přemýšlím, co cítím, i co chci dělat.

Pomohla mi líp poznat sám sebe. Uvědomit si, co je pro mě důležité, jaké hodnoty chci žít a nést dál. Naučila mě vnímat svět kolem sebe hlouběji a dívat se na něj víc očima člověka, který nechce jen sedět a koukat, ale být součástí změny.

Získal jsem větší jistotu v tom, že má smysl se zapojovat – občansky, politicky, lidsky. Akademie mi ukázala, že i malá akce může mít velký dopad, když ji člověk dělá s přesvědčením. A hlavně mě naučila, že místo stavění zdí má smysl hledat cesty – tvořit mosty, mluvit spolu, naslouchat si.

Byla to pro mě výzva i dar. A vím, že z toho budu čerpat ještě dlouho.

Jan Barva

Na začátku byla jen jediná myšlenka – zvýšit povědomí o lidských právech. Ale jak to udělat? Bude o to vůbec zájem? Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem neměl spoustu pochybností. Právě tehdy jsem pochopil, že mít kolem sebe úžasné lidi je základ. Díky podpoře skvělého týmu se koncept začal formovat a dříve, než jsme se nadáli, bylo na světě kurikulum, které účastníky provedlo od úplných základů až po praktickou aplikaci lidskoprávních konceptů.

Během měsíce jsme se spolu s 32 mladými lidmi ve věku 13–19 let věnovali diskusím, workshopům a dokonce i modelovému soudnímu řízení ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého. Vyvrcholením celé iniciativy bylo zapojení do kampaně Amnesty International – Maraton psaní dopisů, kdy jsme společně s širší komunitou školy napsali přes 200 dopisů na podporu těch, kteří čelí bezpráví.

Akademii vděčím především za to, že mi ukázala, jaký smysl podobné aktivity mají. Být v kontaktu s komunitou lidí, kteří chtějí své okolí opravdu posouvat, mi dodalo odhodlání čelit výzvám, překonávat překážky a poprat se s tím se vší grácií. Akademie mi zkrátka ukázala, jak velký dopad může mít práce s mladými lidmi, pokud jim dáme příležitost.

Victorie Birhanzlová

Můj nápad na projekt se zrodil právě na Akademii. Vzhledem k mému zájmu o ekologii a jídlo jsem se rozhodla tyhle dvě věci zkombinovat. Přišla jsem s návrhem propojit Greenpeace s jednou naší místní kavárnou. Fungovalo by to tak, že by kavárna vytvořila zákusek bez palmového oleje a výtěžek by šel poté Greenpeace na podporu proti kácení deštných lesů. O ty právě kvůli výsadbě palem přicházíme.

Ráda bych řekla, že zrealizovat takový projekt je akční záležitost, ale bohužel. Většina práce se odehrává za počítačem v podobě psaní emailů, telefonátů a pak možná jedné, dvou schůzek. Nejhorší na tom ale asi je to nekonečné čekání na odpovědi.

Svůj projekt stále nemohu prohlásit za dokončený, přesto je vše na dobré cestě. Tímto bych tady chtěla ještě poděkovat své mentorce Anet, která mi se vším pomohla Děkuju Anet!

Kavárna i Greenpeace souhlasily a teď už stačí počkat jen na finální produkt. Jde o to nevzdávat se a vytrvat. Zkrátka, občas člověk musí projít tím bahnem okolo, aby se dostal k vytouženému cíli.

Štěpán Brančík

Projekt, který mi přinesl do života nové lidi, nápady i zážitky. Akademie nebyla jen běžnou akcí ani jednorázovou zkušeností – byla mnohem víc. Dala mi opravdu hodně a nedá se to vyjádřit v několika větách. Od září jsem měl možnost pravidelně se setkávat s inspirativními lidmi, kteří svou pílí dokázali přetvořit sny ve skutečnost, i s těmi, na které to všechno teprve čeká. Navázal jsem zde mnoho zajímavých a zábavných debat s dalšími účastníky a vyslechl si řadu fascinujících přednášek od nejvíce inspirativních mladých lidí, které v Česku máme. Myslím, že každý, komu není jedno, co se kolem něj děje, by si zasloužil zažít to, co jsem zažil já…

Cormac Bruncvik Buk

Týden před 24. únorem jsem se rozhodl uspořádat na škole menší projekt k výročí invaze na Ukrajinu. Chtěl jsem lidem vysvětlit události, které invazi předcházely, a proč vlastně Rusku, respektive Putinovi, (ne)můžeme věřit.

Událost jsem zahájil ráno rozdáváním bikolór studentům i učitelům. Během velké přestávky jsme společně s mojí ukrajinskou spolužačkou promítli krátký film, ve kterém jsme zobrazili destrukci nejen měst, ale i lidských životů.

Celou akci jsme zakončili besedou o Ukrajině, na kterou přišlo přes 60 lidí. Na této besedě jsem studentům a učitelům přiblížil okolnosti konfliktu a jeho aktuální situaci

Nikola Čermáková

Akademie byla úžasný zážitek za který jsem moc vděčná. Poskytla mi moc inspirace, radosti nebo small talků s cizími lidmi a naučila mě taky vystoupit ze své komfortní zóny. Není pro mě jednoduché někdy mluvit s cizími lidmi a připadat si mezi nimi dobře, ale na akademii jsem se snažila toho nebát a bylo to moc fajn, hlavně kvůli skvělým lidem.

Hlavně mě ale naučila optimismu. Díky akademii jsem si uvědomila, že pořad je na světě mnoho lidí, kteří šíří dobro, pomáhají a rozvíjejí ostatní a mají chuť měnit zažité stereotypy. Akademie mi taky moc pomohla srovnat si v hlavě myšlenky o budoucnosti a nebát se do budoucnosti koukat. 

Jsem hrozně vděčná za všechny znalosti, dovednosti a lidi, které jsem měla tu možnost potkat. Díky akademii jsem mohla vidět a slyšet spoustou důležitých, vtipných a jedinečných věcí, které bych si sama nedokázala nikdy zprostředkovat. Stejně tak je to s lidmi, které jsem mohla poznat a spolupracovat s nimi. Ještě jednou chci moc poděkovat všem co se na akademii podíleli – odvedli úžasnou práci.

Jakub Černý

Můj projekt neměl jen lokální, ale i celorepublikový dosah – i díky tomu se na mě čas od času obrátil někdo z jiné části Česka s prosbou o pomoc nebo spolupráci. Takové výzvy mám rád – rád se zapojím, podělím se o zkušenosti a pomůžu dobrým nápadům růst.

Jan Franěk

Čau! Dělám na projektu Young Public Affairs Leadership Academy (YPALA). Zde jsem členem hlavního organizačního týmu, se kterým pracujeme na propojení aktivních mladých lidí se světem politiky a státní správy. V rámci YPALA zajišťujeme účastníkům celkem osmidenní program plný setkávání se s odborníky, poslanci, lidmi z neziskového sektoru i zástupci mezinárodních organizací k němuž jsou přidružené i další aktivity. Cílem je ukázat, jak veřejné dění funguje doopravdy a pomoci každému, kdo by zvažoval takovou životní cestu i pro sebe. S klukama z týmu jsme na tom strávili spoustu času, tak budu moc rád, když cheknete náš instagram ypala.eu, kde to máte všechno komplet, a kde Vás budeme informovat o nových akcích. Díky, že můžem Akademie byla skvělá a nejvíce mi s projektem pomohla ta fantastická energie a inspirace, které jsem si ze všech setkání odnášel. Díky!

Josef Hampl

V rámci Akademie Díky, že můžem jsem pracoval na projektu, jehož cílem bylo upravit podmínky pro život v mojí obci pro ostatní lidi a bezpečněji se pohybovat po obci. Na začátku šlo hlavně o hledání tématu, které by bylo smysluplné a mělo reálný dopad. Akademie mi v tom poskytla nejen potřebné know-how, ale hlavně podporující prostředí, kde jsem si mohl vyzkoušet věci, na které bych si jinak netroufl. Díky mentoringu a sdílení zkušeností ostatních jsem si uvědomil, jak důležitá je odvaha začít i otevřenost učit se za pochodu. Projekt sice nebyl vždy jednoduchý, ale právě díky Akademii jsem získal jistotu v tom, že má smysl zkoušet, ptát se a tvořit věci, které mění svět kolem nás.

Dora Havrdová

Díky Akademii jsem se dozvěděla nejen o možnostech, jak být občanský aktivní, ale hlavně jsem ráda, že jsem se o dozvěděla o spoustě nových organizacích, které jsem předtím neznala. Všechny se věnují zajímavým projektům, a jsem ráda, že jsem do jejich fungování mohla nahlédnout.

Nikol Hermannová

Mým projektem bylo zvelebení školní zahrady, na kterém jsme pracovali se školním ekotýmem v rámci programu Kdo jiný od organizace Člověk v tísni. 

Nejprve jsme s týmem připravili návrh celého plánu a poté jsme se společně se pustili do jeho realizace. Část aktivit proběhla už v dubnu, zbytek nás teprve čeká. Připravili jsme zahradu na celkovou proměnu. Vykopali jsme jámy pro nové keře, upravili půdu pro založení louky, umístili ptačí budky i pítka. Práce se zahradním náčiním byla náročnější, než jsem čekala. 

Akademie mi pomohla nejen s koordinací týmu a rozvíjením spolupráce, ale také mi umožnila poznat hlouběji své silné stránky.

Naučila mě lépe si organizovat práci, věřit svým nápadům a hlavně si uvědomit, že i malé změny mohou mít velký význam.

Valerie Hradská

Akademie, kterou jsem měla možnost navštívit poprvé už v březnu mi přinesla spoustu nových zkušeností, zážitků a hlavně kamarádů. Byla to pro mě skvělá příležitost poznat lidi, kteří mají podobné cíle jako já a v mnoha věcech mě inspirovali. Akademie mi ukázala, že se nemusím bát jít za tím, co chci.

Během Akademie jsem měla možnost být součástí mnoha projektů a aktivit, ke kterým bych jinak určitě přístup neměla. Získala jsem spoustu nových vědomostí, motivaci ale hlavně naději, že se na svou vysněnou vysokou školu mohu dostat a vystudovat. Celou Akademii jsem si neskutečně užila a jsem vděčná za všechno, co mi přinesla – nejen vědomosti, ale hlavně přátelé a cenné zkušenosti do života. Díky! 

Martin Hrouda a Marek Rehwald

Projekt Vlast

O projektu Vlast jsme se s Markem začali bavit někdy po Korzu Národním. Líbila se nám myšlenka osvěty o Česku a důvodu občanské angažovanosti, kterou spolek šíří, ale chtěli jsme iniciativu rozšířit i tam, kde má vnější vliv okolí zásadní roli na formování názorů a chování, a přesto se stále z našeho pohledu nedostává moc pozornosti. Druhé stupně základních škol jsou pedagogicky jedny z nejnáročnějších, přesto však potřebují ukázat své místo ve společnosti.

Právě proto chceme do projektu zapojit účastníky Akademie – středoškoláky, kteří díky malému věkovému rozdílu snadno naváží kontakt s žáky druhého stupně. Nemají výraznou mezigenerační či komunikační bariéru a zároveň už disponují čerstvými znalostmi o tom, jak funguje naše společnost.

Spojili jsme síly s bývalou projektovou manažerkou Akademie Annamarií, která nás od samého začátku podporuje a jejíž zkušenosti se zakládáním projektů jsou pro nás klíčové. Na Akademii jsme navíc získali kontakty na řadu aktivních studentů i organizátorů, kteří nám v otázkách formování našeho neformálního vzdělávání stále pomáhají. Aktuálně pracujeme na metodice samotných workshopů, hledáním těch správných slov k probuzení zájmu a připravujeme materiály pro začlenění do stávající nabídky workshopů spolku Díky, že můžem. Pilotní workshop plánujeme na září školního roku 2026/27.

František Kašpar

Díky Akademii Díky, že můžem jsem se rozhodl vzít si jako svůj projekt zlepšování prostředí na naší škole. V rámci dvoučlenného vedení školního parlamentu jsem převzal jednu z předsednických rolí a začal jsem se víc věnovat konkrétním změnám. Podařilo se nám kompletně předělat hierarchii a systém fungování parlamentu tak, aby byl otevřenější, efektivnější a lépe reagoval na potřeby studentů. Osobně jsem reorganizoval školní dílny, které byly sice využívané, ale dlouhodobě špatně uspořádané, a také jsem zorganizoval úklid a zpřístupnění tělocvičny, aby mohla lépe sloužit studentům. Společně s kamarádem jsme připravili oslavu 17. listopadu, při které jsme si připomněli význam sametové revoluce. Ostatní členové parlamentu se mezitím věnovali nejen propojování s dalšími školními parlamenty, ale i dalším menším projektům, které přispěly ke zlepšení života ve škole. Akademie mi dala odvahu začít věci skutečně měnit a ukázala, že má smysl se ozvat a jednat. I díky této energii se u nás ve škole podařilo uskutečnit spoustu změn – třeba i výstavbu zcela nového školního křídla s moderními učebnami a zázemím, a vznik dvou venkovních učeben, které posunuly školní prostředí zase o kus dál.

Justina Kirschnerová

Tábor byl pro mne srdcovou záležitostí již od doby, kdy jsem jezdila jako účastník. Před třemi lety se mi naskytla příležitost přidat se k vedoucím a tím se mi otevřel zcela nový prostor ke získání zkušeností ze všech možných směrů. Již od začátku jsem se věnovala primárně programu – bavilo mě vymýšlení her a jiných aktivit. Ve spojení s mými organizačními schopnostmi jsem se letos poprvé stala hlavní vedoucí programu (tj. jsem zodpovědná za program pro děti) a ocitla jsem se tak v takové “manažerské” pozici.

Akademie mi moc pomohla, zúčastnila jsem se např. workshopů Leadership není management nebo Kreativní myšlení, které mě inspirovaly jak v organizování práce vedoucích, tak i při tvoření programu. Na Akademii jsem se též seznámila se skvělými lidmi, kteří také tábory pořádají, a tak si moc cením možnosti předání zkušeností (ať už fuck-upů, ale samozřejmě také povedených momentů). Tábor je pro mne velmi důležitou součástí mého života, učím se zde komunikovat s ostatními, vést debaty, být opravdu za něco zodpovědná, rozdělovat práci a dohlížet na její plnění. Není to jednoduché a neobchází se to bez chyb, ale právě to mě (a všechny ostatní) posouvá dál. Děkuji Dodo a všem dalším ambasadorům z Akademie za jejich úžasnou práci a podporu!

Petra Klimecká

Od narození žiji v severočeském městě Most, které trpí mnohými problémy. Mě osobně však nejvíce zasahoval nedostatek komunitního života a neochota spolupráce mezi mladými lidmi a vedením města, škol apod. Poté co jsem nastoupila na místní gymnázium začal být tenhle problém čím dál palčivější. Na gymnáziu sice byl školní parlament, ale nefungoval tak jak by měl.

A tak se mým projektem stalo oživení komunitního života a spolupráce jak na našem gymplu, tak i ve městě. Společně se skvělou partou podobně naladěných lidí jsme se dali do práce a začali u nás na škole pořádat akce jako například: Oslavy sametové revoluce, psaní dopisů pro Amnesty International, rozdávání stužek na podporu Ukrajiny, průzkum zájmu o volitelné předměty, sbírku menstruačních pomůcek, školní focení, různá neformální setkání u kafíček, koncert, posílání valentýnek nebo začali spolupráci s dalšími středními školami v Mostě. 

Snažíme se nadále i zlepšovat vztahy s městem a ředitelem školy. To je sice bod, který se nám zatím úplně nedaří splnit, s ohledem na neochotu ředitele či města spolupracovat, ale věříme, a dále se snažíme, o lepší vztahy a zlepšení podnebí u nás.  Nejdůležitějším poučením, které jsem si z mého „projektu“ odnesla je hlavně to, jak je komunita důležitá a jak se společně dá dokázat mnohem více. V našem úsilí tak pokračujeme, nezoufáme, a především si užíváme čas, který můžeme dohromady strávit při snaze udělat z našeho rodného města o trochu lepší místo. A za ukázání důležitosti komunit, spolupráce a podpory vděčím z velké části i Akademii Díky že můžem.

Anežka Knottová

Jako svůj celoroční projekt jsem se snažila zlepšit něco, co už dělám. Pro oddíl skautek třetím rokem připravuju schůzky, akce a tábory, a i díky Akademii jsem se rozhodla letos svoji skautskou aktivitu zaměřit na důležitá témata a připravit kvalitní edukační program, který nebude uvařený z vody večer před a bude jako celek dávat smysl. Můj cíl byl takových schůzek uspořádat 5 a nějaké z nich rozšířit i do dalších oddílů skrz články v časopise Skaut, kam přispívám a posílám tak své nápady dál. Do skautského programu jsem už zpracovala prezidentské volby v USA, Velikonoce napříč kulturami a „cestu životem“. Poslední dvě byly s nějakými úpravami zveřejněné v časopise, takže je možná někde využil jiný rádce nebo vedoucí. Během května mě ještě čeká historie skautingu křížem se zdravovědou, kterou povede kamarád. Pořád přemýšlím nad exkurzí do čističky odpadních vod a nějakou větší eko hrou, ale nechci to odfláknout, takže to pořád trochu odkládám.

Marika Kolářová

Ve svém životě se již po několik let zajímám o ekologii, ochranu životního prostředí, udržitelnost apod., a to jak ve svém volném čase, tak i ve studiu. Proto tomu tak bylo i při volbě tématu na projekt během Akademie Díky, že můžem. Chtěla jsem se zaměřit na problematiku odpadů, konkrétně na tříděný odpad. Cílem mého projektu byl pokus o zavedení většího počtu nádob na tříděný odpad na naši školu a taktéž zjištění kapacity sběrných popelnic a důvod nynější periodicity jejich vyvážení v mé městské části.  

Díky Akademii jsem si jasněji nastavila své cíle i budoucí projekty, kterými bych se chtěla zabývat, a i když jsou stále ještě v procesu řízení, tak jsem se k nim díky účasti dostala značně dříve a navíc ještě poznala úžasné a inspirativní mladé aktivní lidi, kterým budoucnost naší společnosti a planety Země rozhodně není ukradená a tato skutečnost mě bude dále a stále hnát kupředu.

Marek Kubík

Během projektu jsem spolužákem obnovil chod školního parlamentu, dali jsme dohromady jeho fungování a podařilo se nám namotivovat ostatní, aby se také angažovali ve školním prostředí. Také jsem se věnoval i vlastním nápadům, třeba propojení školních parlamentů mezi školami v okrese, vytvoření nástěnky školního parlamentu a celkové zlepšení školního prostředí. Zároveň se snažím prosadit projekt – DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu) ve škole aby mělo víc studentů tak skvělé možnosti.

Díky Akademii jsem se naučil lépe komunikovat s vedením školy, a s ostatními studenty. Moc si vážím toho, že mě Akademie motivovala k takhle důležitému projektu, který je na skvělé cestě. Ale Akademií to nekončí, chtěl bych v projektu pokračovat, být dál aktivní a měnit své okolí k lepšímu. Bez Akademie bych tohohle nejspíš nedokázal a jsem fakt rád, že jsem mohl být její součástí.

Lea Eva Kuklová

V rámci svého projektu jsem uspořádala na naší škole swap oblečení, což je něco, co jsem si přála vyzkoušet už dlouho. V rámci toho jsem si poprvé naostro vyzkoušela, co všechno obnáší vymyslet, naplánovat a dotáhnout vlastní akci od začátku do konce – a to všechno od grafiky, logistiky, až po sestavování týmu. 

Swap podle mě dopadl skvěle, spousta lidí si našla nové kousky a jsem moc vděčná, že i celá příprava akce proběhla skoro bez fuck-upů. Velkou roli v tom pro mě hrála moje konzultantka Niki, s kterou jsem mohla projekt vždy probrat. Uměla mě nasměrovat, podpořit nebo si o tom jen popovídat, což bylo o to důležitější v momentech, kdy třeba nebyl jasný další krok. Budu z toho těžit ještě dlouho a doufám, že to třeba někoho inspirovalo zkusit něco podobného – sama si to do budoucna ráda celé zopakuju.

Takže děkuji ještě jednou Akademii a celému týmu Díky že můžem – za podporu, za motivaci, za prostor dělat věci, které mají smysl!

Ema Lorencová

Mým cílem v průběhu Akademie bylo zjistit, jak se vyvíjí situace ohledně odpočívacích míst na naší škole. Jedno se nachází hned před školou (taková předzahrádka) a druhé v patře na jednom konci chodby. Uvnitř jsme mívali stará křesílka a naštěstí zde již máme nový nábytek a různé hry, časopisy a podobné věci. Co se týče venkovní plochy, psala jsem dopis do schránky důvěry, jelikož jsme ten plácek minulý rok odplevelili a připravili na další úpravy. Dnes je to znovu zarostlé. Zatím se mi nepodařilo zjistit, co s tím bude, avšak doufám, že se celý nápad vybudovat odpočinkové místo pro studenty nezahodí.

Mykyta Lysenko

V mém projektu jsem se zaměřilx hlavně na téma životního prostředí. Jednou z mých hlavních aktivit bylo zapojení se do studentského klima hnutí Fridays for Future. V rámci Fridays dělám hlavně příspěvky na sociální sítě. Také jsem v rámci svého projektu vytvorilx přednášku o fast fashion a jejích dopadech. Akademie mi přinesla spoustu návyků a pomohla mi poznat spoustu skvělých a inspirativních lidi. Jsem si jistx, že Akademie bude něco, na co budu ještě dlouho a s radostí vzpomínat!

Vilma Machálková

Akademie Díky, že můžem mi do života přinesla opravdu hodně. Naučila mě mnohem lépe se socializovat a otevřít se novým lidem. Jsem neskutečně vděčná za všechny, které jsem tam měla možnost potkat, za přátele, kamarády i inspirativní osobnosti, které mě posunuly dál. Odnáším si z Akademie nejen mnoho krásných vzpomínek, ale také přátelství, která doufám přetrvají.

Na každé další setkání se těším dlouho dopředu – někdy i celý měsíc. A když má Akademie skončit, bývám vždy smutná, protože se mi z toho prostředí nechce odcházet. Cítím se tam opravdu sama sebou. Nemusím se stydět za své názory, chování nebo myšlenky, protože vím, že mě tam nikdo neodsoudí. Právě díky téhle otevřenosti jsem se naučila pracovat se svými myšlenkami a lépe je využívat v praxi. Zároveň mě setkání s ostatními naučila vnímat různé pohledy na věci a přemýšlet jinak, rozšířilo mi to obzory.

Mám pocit, že jsem díky Akademii mnohem kreativnější a motivovanější. Dodala mi odvahu jít za tím, co chci v životě dělat, a víc se snažit. Akademie mě také inspirovala k tomu, abych se nebála cestovat do zahraničí. Předtím jsem z cizího prostředí měla spíše strach, ale zjistila jsem, že nové prostředí může být obohacující a nemusí být nutně nepříjemné.

I proto jsem si zvolila téma projektu Erasmus. Chtěla jsem ho více propojit s naším gymnáziem v Písku a přiblížit ho studentům třeba i formou kratších výjezdů. Myslím si, že dokud jsme mladí, měli bychom co nejvíc poznávat svět. Nakonec jsem ale tenhle nápad opustila, protože brzy maturuji a ze školy odcházím. Místo toho mě napadla nová myšlenka, přihlásit se jako organizátorka do už existující organizace Education First (EF), se kterou jsem už byla v zahraničí. Vím, jak to tam funguje, a prostředí mi přijde velmi příjemné a přátelské.

Momentálně toho mám bohužel hodně, a tak bych na to teď neměla čas. Ale plánuju se přihlásit hned, jak nastoupím na vysokou školu. I přesto chci dál zůstávat v kontaktu s Díky, že můžem, a pravidelně se účastnit jejich aktivit. Jsem opravdu neuvěřitelně vděčná, že tam můžu chodit a být součástí něčeho tak smysluplného a obohacujícího.

Natálie Malínská

Akademie mi zásadně změnila život. Přinesla mi spoustu nových znalostí, dovedností, kontaktů i nezapomenutelných zážitků. Každému bych přála, aby měl možnost Akademií projít, je to opravdu úžasný program. Akademie mě posunula nejen v osobním růstu, ale i v sebedůvěře.

Otevřela jsem se více lidem kolem sebe a získala motivaci jít za svými sny a plány. Co se týče mého projektu, už od začátku jsem věděla, že mě zajímá ovlivňování dění kolem sebe. Ráda se zapojuji do veřejného života a chci mít vliv na prostředí, ve kterém žiji. Velkou oporou a mentorkou mi byla úžasná AnnaMarie, se kterou jsem navázala kontakt díky PRAHO! projectu. Plánovala jsem uspořádat komunitní vzpomínkovou akci v Holešovicích na Praze 7.

Projekt byl podrobně naplánovaný, ale bohužel se mi ho tehdy nepodařilo zrealizovat. Myšlenku si však nesu dál a vím, že jednou přijde správný čas ji uskutečnit. Holešovice pro mě mají velký význam, je to místo, kde jsem vyrůstala, a chci se podílet na jeho rozvoji. Práce s lidmi, komunikace a budování vztahů jsou mi blízké, a proto tento projekt zůstává mým srdečním plánem do budoucna.

Má činnost v Akademii byla ovlivněna i školními povinnostmi, zodpovědnou přípravou
na maturitu a vysokou školu. Proto jsem neměla tolik prostoru na realizaci větších projektů. I tak moje účast dopadla nejlépe, jak mohla – zapojila jsem se do činnosti PRAHO! projectu, poznala řadu skvělých lidí a připojila se k PRAHO! collective. V této aktivitě chci pokračovat i nadále a věřím, že časem budu moci být ještě větší oporou celému týmu. Tato práce mě naplňuje, zároveň mi umožňuje věnovat se studiu a dalším snům a plánům, které mám do budoucna.

Díky, že můžem je skvělá organizace tvořená úžasnými lidmi a jsem vděčná, že mám možnost s nimi spolupracovat a být součástí jejich činnosti.

Kateřina Anděla Moskvová

V rámci Akademie jsem založila projekt na podporu dostupnosti dámských potřeb na školách. Společně s další studentkou z nižšího ročníku jsme zajistily, aby byly vložky zdarma k dispozici na školních toaletách u nás na škole. Projekt vyžadoval komunikaci s vedením školy a shánění sponzorů – podařilo se nám získat podporu značky Bella a jednoho anonymního dárce z řad rodičů. Celkově jsme zajistily více než 12 000 kusů dámských potřeb.

Aby projekt mohl fungovat i do budoucna a inspirovat další školy, vytvořila jsem dokument+prezentace popisující postup, jak tento projekt krok za krokem realizovat. Založily jsme také instagramový účet @damskepotrebynaskolach, kde máme v plánu projekt propagovat a sdílet informace.

Projekt funguje od února 2025 a jsem na něj opravdu hrdá. Akademie mi pomohla dotáhnout nápad do konce, podpořit mě a nainspirovat. Velké díky patří všem, kdo v tom byli se mnou.

Julie Netušilová

Akademie je pro mě místem, které mi dalo neskutečně mnoho. Přinesla mi do života spoustu skvělých nápadů, přátelství a nezapomenutelných zážitků. Nejvíc si ale cením toho, že nám dává prostor – prostor být slyšet, něco tvořit, zkoušet, sdílet, objevovat a hlavně se nebát. 

Akademie pro mě znamenala výjimečnou zkušenost, která mě a věřím že všechny její účastníky velmi posunula. Jsem moc vděčná, že jsem toho mohla být součástí.

DÍKY!

Matej Petrík

Akademie mi poskytla jedinečnou příležitost zamyslet se nad svými silnými stránkami, typem osobnosti i osobní vizí do budoucna. Díky ní jsem si lépe ujasnil, kde se vidím za deset let, a zároveň jsem se naučil lépe pracovat s pozorností publika, strukturovat prezentace a budovat silnější osobní projev. Přednáška Martina Vasqueze z TEDx mi pomohla pochopit, jak důležitá je autenticita, tempo a práce s emocemi… Diskutovali jsme o vlivu občanské společnosti, diskutovali o médiích, dezinformacích, kyberbezpečnosti a AI. Získal jsem hlubší vhled do toho, proč současná komunikace státu často selhává – a kde jsou konkrétní cesty ke zlepšení. Akademie pro mě nebyla jen o obsahu, ale hlavně o nalezení nových přátel, sdílení a inspiraci k tomu, abych se aktivně zapojil a přemýšlel v širších souvislostech.

Daniela Plachtová

Už před akademií jsem pociťovala nutnost se snažit ucelovat a připomínat si naši českou národnost. Když jsem se přes moji kamarádku dostala na akademii, neuvěřitelně jsem se nadchla pro Samet na školách, a i to bylo moje téma, kterému jsem se nějakou dobu věnovala, protože mi na tom velmi záleželo. Zároveň mě velmi naplňuje vědomí toho, že nejsem jediná, které na našem národu a zachování určitých tradic záleží. S tím jsem dále chtěla pokračovat se změnami na naší škole, jelikož nemáme funkční školní parlament. Celkově naše škola má problém s propojením studentů, a to bych hlavně chtěla zlepšit právě pomocí nového parlamentu, jelikož bychom měli možnost lépe plánovat společné aktivity, jako je Samet, který měl velký ohlas. Bohužel zatím tento projekt stojí na místě ze strany školního vedení, kdy přislíbili projednání tohoto nápadu, ale zatím se žádná schůzka neuskutečnila. Ale já neztrácím naději a doufám, že pokud to nedokážu dotáhnout tento rok, tak to ještě zvládnu ve svém posledním školním roce na střední škole.

Josefína Povejšilová

Ema Rutová

Ahoj, já jsem Ema! Pocházím z Beskyd a už odmala miluju přírodu a chození ven. I když se Akademie věnuje hlavně humanitním tématům, chtěla jsem mít svůj projekt spojený právě s tímto – a zvolila jsem si stopování zvěře. A to konkrétně pod Hnutím Duha, které se stará hlavně o mapování výskytu velkých šelem ale i dalších ohrožených druhů naší přírody. Akademie mě k tomu skvěle namotivovala a i přes mírně cizí téma jsem se setkala jen s podporou :).

Opakovaně jsem vyrážela na výpravy po neznačených cestách našich hor, hledala zajímavé stopy ve sněhu či bahně a pozorně se dívala všude kolem sebe. A mohu říct, že jsem byla docela úspěšná – na kontu mám stopy medvěda i setkání s kriticky ohroženým puštíkem bělavým. 

Anežka Sedláková

Už od začátku Akademie jsem měla celkem jasno, že téma kterému se chci věnovat bude v okruhu environmentálních témat. A to jsem zúžila hlavně na problematiku chovu hodpodářských zvířat a povědomí o klimatické změně. Soustředit široké téma do jednoho projektu se mi zdálo náročným a neefektivním úkolem, proto se snažím šířit tato témata různými cestami.

Vařím do své školy veganské obědy a jejich hlavními strávníky jsou nevegani, kteří jsou někdy překvapení chutěmi a variacemi veganské stravy.

Taky jsem ve škole odvedla 12ti hodinový kurz o změně klimatu pro mé vrstevníky nebo starší studentstvo.

A díky skautu uspořádala Dobročinnou akci na podporu ochrany velryb nejen na Kostarice.

Všechny tyto projekty mě hodně posunuly a Akademie byla velká podpora. Zvlášť mě motivovalo setkávat se s inspirativními lidmi, kteří mi radili a podporovali mě když jsem to potřebovala.

Proto cítím velkou chuť vrhnout se do nových věcí. Chystám nějaká reelska na instagram na tuto tématiku, program o klimatické změně pro ZŠ a cekově děti mladšího věku a další dobročinnou uměleckou edukativní akci ve škole.

A v hlavě se pomalu klubou nové nápady. Ale hezky postupně, ať nevyhořím ;).

Energií mě ale dobíjí i Akademie. Takže: Díky, že můžu!

Helena Hana Šarmanová

Už nějakou tu chvíli jsem součástí mládežnické organizace EraYouth, která se snaží prohlubovat vztah mladistvých k přírodě. Protože naše jesenická příroda čelila různým výzvám, především kůrovcové kalamitě, rozhodli jsme se jednat. Náš první solidární projekt ,,Společně pro stromy’’ začal v roce 2024, kde jsme s pomocí dětí z okolních dětských domovů a žáků místních škol vysadili 1321 sazenic v okolí Jeseníků. Tenhle rok běží projekt s názvem ,,Společně do lesa’’, ve kterém společně s dětmi instalujeme fotopasti v našich lesích, skrze které následně sledujeme pohyb divoké zvěře kolem nás. Jelikož naše projekty sklízí úspěch, dokonce jsme byli oceněni i panem prezidentem Pavlem, a Evropská unie nám poskytuje finance, rozhodli jsme se rozjet projekt i na příští rok. Nese název ,,Společně do lesa’’, a v hlavní roli bude zážitkové učení. Tenhle projekt bude otevřen dětem z dětských domovů, které o tyhle aktivity projevily velký zájem. Vyrobíme si společně krmelce, slaniska, osvojíme si základy šetrného rybolovu, a nakonec prohloubíme pochopení principů ekologického hospodaření v krajině. Díky akademii jsem poznala spoustu inspirativních lidí, kteří mi dodali motivaci a odhodlání pokračovat v projektech naplno. Díky, že i já můžu!  

Veronika Šaterová

Lena Katarzyna Šimková

Akademie mě donutila překonávat samu sebe a Samet toho byl důkazem. Kdybyste mi někdo na začátku školního roku řekl, že budu pořádat akci pro celou školu, nevěřila bych vám. Jenže po setkání se všemi inspirativními lidmi mi to nedalo a dokázala jsem uspořádat zatím můj největší projekt.

U nás na škole probíhaly debaty, workshopy a dokonce se studenti zapojily i do školní výstavy Svoboda. 

Jsem neskutečně štastná, že jsem potkala lidi, kteří mi ukázali, jak můžu z myšlenky na papíru vytvořit něco tak velkého a krásného. Ještě jednou Díky moc

Nela Šimková

Na světě je tolik oblečení, že by vystačilo pro šest následujících generací.  Zároveň každý máme doma nějakou mikinu či kabelku, které jsou v super stavu, ale my je nevyužíváme. Tyhle věci by si zasloužily druhou šanci, místo zbytečného vyhození. A právě proto jsem, za pomocí mé kamarádky, stvořila „Škatuli“ – cirkulační experiment, kam můžeš přinést to, co nepotřebuješ (i např. učebnice) a vzít si cokoliv, co chceš, aniž bys tu danou věc kupoval zcela novou. 

Ztělesním tohoto projektu je regál a štendr ve skříňkách náchodského gymplu, jejichž cesta byla divoká. Díky podpoře školy jsme mohli zakoupit super vybavení, nicméně těsně před oficiálním spuštěním škatule se nám záhadně ztratila nová ramínka na oblečení. Naštěstí paní zástupkyně nám pomohla sehnat nová a projekt se tak mohl spustit! 

Cílem je zvýšit zájem studentů o udržitelnost a naučit je dávat věcem druhou šanci. Zatím tenhle experiment funguje (i přes fakt, že tam někdo dal dveře od skříňky a hasicí přístroj, celkem dobře) jen u nás na gymplu, ale už rozjíždím projekt „Edubay“, který by tyhle škatule pomohl založit i na jiných školách a vytvořil by tak jejich jedinečnou síť napříč celým Českem. Díky za podporu škole, rodině, lidem z akademie a taky díky, že můžu, protože jestli mi něco akademie dala, tak odvahu tvořit! 

Julie Štaifová

O Akademii jsem se dozvěděla loni v létě. Byla poslední možnost se přihlásit. Asi se ve mně ukázal skrytý střelec, a tak jsem si řekla: proč to nezkusit?

Teď jsem tady, o necelý rok později, a Akademií jsem si prošla. A vždy, když jsem mířila na další setkání, těšila jsem se na ni. Akademie mi totiž dala něco, co jsem potřebovala. Podnětné prostředí, prostor pro rozvoj, ukázala mi, kam se můžu vydat. Nenutila mě, ale nabídla mi, že mi pomůže, když budu chtít. Ten přístup na mě fungoval – když jsem si v říjnu vyfantazírovala Samet na naší škole, nedalo mi to a cítila jsem, že ho prostě musím realizovat.

A zase to byla cesta, něco se nepovedlo, něco se povedlo víc, ale ve výsledku jsem si odnesla krásné momenty a hodnotné zkušenosti. Zkušenosti, o kterých s jistotou vím, že je uplatním v životě. Že se mi budou ještě hodit.

Stejně tak mi Akademie nabídla pomocnou ruku s projektem, ke kterému jsem se přidala. V lednu jsem se dozvěděla o PRAHO! projectu. Okamžitě jsem se do něj zamilovala. Koho by taky nenadchl projekt, který spojuje lidi, umění a vším tím ještě zkrášluje veřejný prostor? A já nemohla jinak než se nepřidat. S Emou a Terkou z Jablonce teď rozšiřujeme PRAHO! project u nás na severu. Dělá nám to radost a co víc – vidíme v tom smysl.

Přijde mi, že právě tím se to všechno krásně shrnuje. V Akademii je smysl. Smysl, který je v ní probuzený, který mě hnal dopředu. Smysl pro detail a promyšlenost. A nesmím zapomenout ani na smysl pro humor. Tím se na Akademii taky nešetří.

Celým srdcem DÍKY! vám všem.

Sofie Štoková

Projekt nese název KOUKNI SE NA TO JINAK. Název reflektuje vzájemný pohled společnosti na lidi s PAS. Obě “strany” na sebe koukají jinak, akorát ze strany společnosti je tento pohled více negativní.

Mým cílem je, aby se lidé zamysleli, jak na autisty a obecně lidi s postižením nahlížejí. Společnost má tendenci odsuzovat “zvláštní” lidi hned po prvním dojmu a častokrát je ani nenapadne, že jejich chování může mít validní důvod. Formou nálepek ve veřejném prostoru (MHD, lampy, lavičky,…) bych ráda donutila se lidi zamyslet se na co že se mají podívat jinak a nedat účel samolepek na první pohled najevo. Chtěla bych lidi alepoň trochu vzdělat v oblasti střetu s člověkem s PAS, jak se v jejich blízkosti chovat, aby jsme jim zbytečně neznepříjemňovali život, atd.

Na samolepkách by se nacházel i QR kód s odkazem na webovou stránku “za sklem” nebo s odkazem přímo na sbírku na podporu lidí s PAS. Nezisková organizace “za sklem” vznikla z iniciativy maminek dětí s PAS a snaží se lidem s PAS zajišťovat lepší vzdělání, zdravotní a sociální péči. Na jejich stránkách jsou po naskenovaní QR kódu užitečné informace o PAS, jeho rysy a vyvrácení mýtů a stereotypů.

Matěj Šustek

Eliška Šváchová

Akademie Díky, že můžem byla moje první taková akce. Nikdy by mě nenapadlo, že kdy potkám tolik fajn lidí se stejnými myšlenkami. Rozhodně jsem tu nasbírala spoustu inspirace, zkušeností, nových kontaktů a hromadu super vzpomínek.

Můj nápad na projekt byl takový: Protože se u nás ve škole poměrně hodně řeší syndrom vyhoření, chtěla jsem založit nějakou platformu, na které bychom se jako spolužáci mohli podporovat a pomáhat si. Bohužel jsem, strávila část podzimu doma s nemocí a pak spoustu času s doháněním školy a tak je můj projekt zatím pořád pouze myšlenkou (ale rozhodně jsem na něj nezapomněla a budu pokračovat dál).

Kromě toho jsem se ještě pokusila uspořádat školní Krvebraní (akce, která má motivovat prvodárce k darování krve). Představa byla taková, že by všichni dobrovolní prvodárci z naší školní šli hromadně darovat, jenomže problém nastal, když jsme začali řešit absenci ve škole, protože náš pan ředitel, nám nechtěl Krvebraní omluvit jako školní akci (a tudíž by za ní žáci měli absenci). Nakonec z celé akce nic nebylo, protože právě kvůli absenci by účast byla velmi malá.

Eliška Veselá

V rámci Akademie Díky, že můžem jsem se rozhodla zaměřit svůj projekt na téma, které je mi blízké – bioodpad a jeho správné třídění. Na naší škole sice máme koše na tříděný odpad téměř v každé třídě i na chodbách, ale koš na bioodpad zatím chybí úplně. Mým původním cílem bylo právě tento typ odpadu ve škole zviditelnit a zasadit se o zavedení alespoň jednoho biokoše. Během realizace se ale ukázalo, že projekt naráží na velké technické a organizační překážky, které znemožnily pokračovat v původní podobě. Proto jsem se rozhodla změnit formu svého projektu – připravila jsem edukativní letáček, který vysvětluje, proč je bioodpad důležitý, co se s ním dá dělat a jak jeho správné třídění prospívá společnosti i přírodě. Leták plánuji umístit v prostorách školy, aby mohl inspirovat i ostatní studenty a učitele. I když projekt nedopadl tak, jak jsem původně zamýšlela, věřím, že i malý krok, jako je zvýšení povědomí, může být začátkem větší změny.

Eliška Vraná

O Akademii jsem se dozvěděla v srpnu loňského roku. Hledala jsem příležitosti, jak se posunout a být lepším člověkem. Chtěla jsem se stát občansky aktivní a nepromrhat už ani minutu svého času. Cítím určitý dluh ke své zemi a k lidem, kteří zde prosadili hodnoty demokracie. Díky jejich obětem můžeme žít život, jaký teď máme. Mluvím hlavně o Tomáši G. Masarykovi, Václavu Havlovi, Františce Plamínkové a o mnoha dalších…

Spousta lidí kolem mě donedávna bralo jejich aktuální život jako samozřejmost. To, že mají kde bydlet, co jíst a mít možnost vyjádřit svůj názor na cokoliv, brali jako automatické minimum, které má každý občan republiky. Přiznám se, že i pro mě bylo toto přesvědčení výstižné. Akademie mi pomohla si uvědomit, že tyto „samozřejmosti“ je třeba hýčkat, pečovat o ně a někdy za ně bojovat! Ve spoustě zemí kolem nás jsou války, násilí a hlad a my se nemůžeme pouze odvrátit a dělat, jakože se nic neděje a že se nás daná problematika netýká. V současné době, kdy se svět mění je dobré mít určitý nadhled a znalosti, které nám pomáhají tvořit lepší rozhodnutí do dalších dnů. 

Akademie mě nutí neustále nad vším přemýšlet, vyslechnout si názory ostatních a tvořit si zdravé hodnoty. Našla jsem zde nejlepší přátele na celý život a získala důvěru v sebe a v okolní svět. 

Své cíle jsem splnila. Nadále chci být občansky aktivní a nezávisle pozorovat situaci kolem mě. Teď mám nejen názory, ale i kontakty, kterých se mohu držet na své cestě. 

Za to moc děkuji. 

Julie Zouharová

Jako můj projekt jsem si zvolila uspořádání swapu. Móda je mým koníčkem, ale ve formě fast fashion není pro naši planetu moc prospěšná. Swap je skvělé řešení, jak si šetrně k přírodě, odměnit šatník a udělat radost. Chtěla bych, aby se swap dostal do povědomí lidí a začal být častější. Zatím je můj projekt ve stavu plánování. Má se uskutečnit na podzim 2025 na skautské základně na Baťova v Otrokovicích. 

Akademie mi dodala kuráž, abych začala něco takového plánovat. A jsem ráda, že se zatím daří. 

Lucie Židková

V rámci svého působení na Akademiích Díky, že můžem jsem se rozhodla zaměřit na téma duševního zdraví mezi studenty. Na festivalu Samet na školách jsem uspořádala workshop s názvem „Pochop úzkost“, jehož cílem bylo otevřeně mluvit o úzkosti, sdílet zkušenosti a nabídnout praktické nástroje pro zvládání těchto obtíží. Workshop měl velmi pozitivní ohlas a ukázal, že o téma je mezi mladými lidmi velký zájem.

Dále jsem iniciovala a realizovala průzkum duševního zdraví pro všechny studenty na naší škole, který mapoval, jak se studenti cítí, s jakými obtížemi se potýkají a jaké formy podpory by uvítali. Výsledky průzkumu posloužily jako podklad pro další aktivity a otevřely důležitou diskuzi na půdě školy.

Akademie mi daly odvahu vystoupit ze své komfortní zóny, překonat strach z neúspěchu a vyzkoušet si, jaké to je vést vlastní projekt od nápadu až po realizaci. Získala jsem cenné zkušenosti v organizaci akcí, komunikaci i týmové spolupráci. Díky této příležitosti jsem si uvědomila, že i malá iniciativa může mít velký dopad a že změnu může začít opravdu každý