Data o měnícím se klimatu už nemůžou být jasnější, v Česku se ale točíme v začarovaném kruhu: občané vyčkávají, co udělají politici, a politická sféra zase vyčkává, jak moc je klima včetně nízkoemisní energetiky pro voličskou základnu téma. Obě strany se drží v šachu, kdy pramalý leadership vede k nečinnosti a k sebenaplňujícímu proroctví – nulová očekávání nevedou k potřebným inovativním systémovým řešením. Právě proto je nutné diskutovat z pozice otevřenosti i empatie, ptát se na nepříjemné otázky, oprostit se od národních historických traumat a dívat se na svět svěžím pohledem.
