Před rokem 1989 nebylo mnoho příležitostí pro zábavu po práci. Všechno bylo omezováno přísnými pravidly a kontrolou. Život se často skládal pouze z práce a povinností, málokdo si mohl dovolit jen tak si hrát nebo se bavit. Ale i ten, kdo si hraje, občas zlobí, a to nebylo tolerováno.
Listopad 1989 otevřel dveře ke svobodě a novým možnostem. Najednou jsme měli šanci vybrat si, jak strávíme svůj volný čas. Můžeme se bavit, relaxovat, nebo se věnovat svým koníčkům. Je skvělé, že každému dělá radost něco jiného, a nemusíme svoje záliby skrývat nebo tajit. Ale jak už to bývá, ne všichni mají čas pouze na zábavu.
Dnes máme svobodu volby, ale s ní přichází i odpovědnost. Jedni mají více volna, druzí musí dřít dlouhé hodiny, aby uživili své rodiny. Je jednoduché někoho odsoudit, ale ještě těžší je se navzájem vyslechnout a pochopit. Společně máme svobodu diskutovat o tom, jak svět dělat rovnější a jak pomáhat těm, kteří tyto podmínky nemají. Svoboda nám dává sílu se spojit a hledat cesty, jak zlepšit životy ostatních. Vždy to není jen po práci legraci, ale svoboda nás spojuje a umožňuje nám hledat řešení, jak svět dělat rovnější, nebo ne?
